pondělí 23. července 2018

Smích? Přejde!


Klub voněl různými druhy alkoholu – mísilo se to všechno dohromady až člověku připadalo, že pije všechno naráz a nosem. Humus. Jen si to představte.
Všichni vřeli životem, tancem bez konce. A v pozadí klubu to vřelo i hromadou blitek, co si budeme nalhávat.
Vzduchem se pohyboval žár, který nutil lidi se svlékat. Já ale odolal. Košile, kterou jsem měl na sobě, se mi lepila na kůži. Pot stékal po páteři.
Je mi jasné, že jsem tutově smrděl, ale nemohl jsem se přestat hýbat.
Chtěl jsem ukázat, že jsem na stejné vlně jako Ona. Držet se tempa a umřít, pokud u tance zemře i Ona.
Ano, byla to Ona s velkým O. A velkýma kozama – jen tak mimochodem.
Když jsem vešel, před tím nekonečným časem do klubu, pulzovala svou živou aurou. Měla všechny barvy duhy. Svíjela se kolem jako had. Sexy had.
Malá, bledá, dlouhovlasá, prsatá (já říkal, že měla kozy jako vozy) a tak trochu oplácaná. Nejsem zrovna na oplácané typy holek, ale neodolal jsem. Nešlo to. Musel jsem ji mít.
Přišlo mi, že určuje tempo celého klubu. Házela hlavou a všichni najednou házeli taky. Dokonce i na stejnou stranu! Chytla se na boky a polovina ženského sálu to udělal taky! Na chlapi jsem nekoukal, to vám teda přiznám.
Buď jsem byl totálně na káry a nebo se vážně všechno točilo kolem ní. Jako by byla střed klubu.
Netušil jsem, jak jsem se k ní protancoval. Dokonce si ani nepamatuju, jak jsme se seznámili. Co nás nakoplo k tomu se svíjet kolem sebe, ale jen tak dostatečně blízko, abychom se nedotkli. Možná to bylo těch pár panáků, co jsem dal v tomhle kurevsky teplém a zapařeném místě. Přišlo mi, že mě klub vstřebává do sebe a zase plive zpět jako použitou žvýkačku.
Světla blikala, aby mi schovávala a odkrývala zákoutí její těla, které jsem nemohl přestat sledovat. Ona to věděla. Pousmívala se. Jen jedním zvednutým koutkem svých plných úst. Provokovala mě! Atmosféra kolem ní byla chladně hmatatelná. Možná kecám kraviny, ale jinak se to popsat nedá.
Holky se o ní otíraly, jako by to byla poslední chvilka jejich životů. Cítíl jsem to ve vzduchu. Jen se vždy letmo odstrčila rukou s očima zabodnutýma do mě.
Ty její stříbrné oči! Leskly se jako diskokoule, co byla těsně nad našimi hlavami.
Najednou mě chytla za hlavu. Ani jsem si nevšiml, že se pohnula! Měla ledové ruce. Jako by se jí žár a teplo klubu vůbec nedotklo. Cítil jsem, jak se mi postavil. Co bych dal za to, aby mi držela ptáka! Jak by stříkal blahem z toho chladu!
,,Chci, abys mi vyšukal mozek z hlavy, cizinče!“vyšeptla mi do ucha a já se podivil, že jsem ji rozumněl. Ne, že jsem ji vůbec slyšel. Klub utichl. Dunění hudby se vytratilo.
Penis promluvil za nás oba. Erekce mi drtila poklopec.

Tušil jsem, že se mi bude svět motat, ale nepočítal jsem s tím, že to bude po opuštění klubu stále trvat. Doufal jsem, že se mi udělá lépe – nestalo se tak. Dostal jsem ránu od chladné noci a motal se vesele dál.
Ona utíkala přede mnou.
Ne, poskakovala.
Ne, tancovala!
Sám nevím, co vlastně dělala – možná to bylo díky tomu, že jsem ji viděl dvakrát – nebo třikrát? Ona očividně opilá nebyla.
Rozběhl jsem se za ní, abych jí stačil. Skoro se mi vytrácela před očima! Netušil jsem, že mě tři panáky tak zničí! Nikdy nepijte v klubu, kde se nedá dýchat. Poučení pro vás.
Konečně jsem ji doběhl a natáhl k ní ruku, abych se jí dotkl já sám. A ona mi pomohla udržet tempo a svět v jedné rovině bytí. Ale nestihl jsem to! Vyhnula se mi. Udělala taneční otočku jako víla noci. Dábelsky se u toho zasmála.
Až mi vystoupla husí kůže. Zlobila mě!
Opět udělala otočku. Těsně kolem mě. Do nosu mi pronikla vůně železa a zimního vzduchu. Přišlo mi, že stojím v čerstvě napadaném sněhu. Otočil jsem se na místě za ní, viděl ji dvakrát. Nebo to si se mnou jen hrálo světlo z ulice či alkohol?
,,Dotyky necháme na později!“zasmála se hravě. Mihla se. Ztratila se mi do stínu ulice.
,,Ale -,“uříhl jsem si, abych zpětně ochutnal hořkost alkoholu, co se mi vrátil do krku. Polkl jsem, abych nepřišl o své promile. ,,Ale – ale já se tě chci dotýkat už teď!“ Neudržel jsem se a skočil po tom rozmazaném fleku, co jsem pokládal za ní.
Povedlo se mi to. Držel jsem ji oběma rukama pod ňadry. Přijemně chladily. Měkčí než jsem si myslel, ale udržovaly tvar. Jako balónky naplněné ledovou vodou. Penisem jsem ji tlačil do zad. Jak malinká a drobná vážně byla!
Vzdychla. Vzrušeně.
,,Tak jak chceš! Trochu si pohneme!“rozesmála se do noci. Lehce se přikrčila, já blbec jí málem přepadl přes rameno. Už jsem viděl svůj ksicht rozpláclý na chodníku. Co to, kurva, dělá? Odrazila se od země a najednou jsme se vznesli!

Pamatuji si jen to, jak se ona směje a já křičel. Všechno bylo rozmazané. Světla lamp mi mizela pod nohama. Netušil jsem, co se děje. Jak je to možné. A pořád mi bylo blbě od žaludku!
,,A leť!“vykřikla do vzduchu a já tušil, že mluví na mě. No, na koho jiného, že? V tu samou chvíli mou opilou myslí proletělo to, co ta věta měla znamenat.
Jak řekla, tak se taky stalo – letěl jsem. Tentokrát byl můj křik pronikavější, cítil jsem slzy v očích. Odhodila mě! Nejsem pták! Já neumím létat! Umřu!
A měl jsem pravdu – začal jsem klesat. Máchal jsem rukama, byla to taková rychlost, že jsem vše viděl rozmazaně. Proklínal jsem se svou sexuchtivost za to, že jsem s ní začal tancovat. Proklínal jsem svůj penis. Urval bych si ho, kdybych měl ještě možnost a -
Vrazilo do mě něco ledového a měkkého. Byla to ona. Pořád se smála, děsuplně, spokojeně, dominantně. Prolétli jsme oknem a já dopadl do neustlané postele. Všechny nohy postele se rozlomily. Třísky se rozlétly po pokoji.
Pořád jsem křičel. Ona dopadla vedle mě, ale ujela jí ruka po přikrývce a sklouzla ladně – opravdu ladně – vedle postele. Temnou místností zazněla dunivá rána dopadu na zem.
Řval jsem dál. Díval jsem se do noční oblohy otevřeným oknem. Nedokázal jsem přestat. Byl jsem v šoku. Jak se to zatraceně stalo? A proč je mi pořád blbě? Jak je možné, že jsme přežili?
Zvedla se vedle mě jako by ani nespadla. Smála se. Zakláněla hlavu, podíval jsem se po ní a přestal křičet.
I ve tmě jsem zpozoroval, jak se jí po tvářích koulí slzy. Ale nebyly to obyčejné slzy. Byla to krev!
,,Měl ses vidět! Plachtil jsi jako otrhané kuře!“mlátila jednou rukou do matrace. Opřela si hlavu o postel. Ta hned začala nasávat krev z tváří.
,,CO – co se ti stalo? Krvácíš!“ukazoval jsem na ni, neschopen se pohnout. Zranila se při letu? Proč řeším její zranění?
Zvedla hlavu. Přestala se smát. Její oči zrudly. Doopravdy. Ztratila se měsíční záře. Diskokoule v jejích očích se propadly do rudé vody. Už nikdy nevyplavou. Na tváři měla úsměv. Kdybych ho měl k něčemu přirovnat, srovnal bych ho s pohledem Predátora, který dolovil svého Vetřelce.
,,A co si konečně zašukat?“promluvila do absolutního ticha.
Nestačil jsem nic. Vrhla se na mě. Nevšiml jsem si, kdy si sundala oblečení a stydím se za sebe, protože si nejsem vědom, kdy se to povedlo mě. Líbala jako ledová skála. Byla drsná, jazyk měla teplý. Tělo pevné, měkké a chladné.
Měl jsem zavřené oči, abych vnímal jen touhu. Strach i zmatenost se vytratili. Já i penis jsme chtěli šukat. Vyšukat to té malé, divoké trpaslici z hlavy – její dominantnost, divnost a nevyřčené odpovědi.
Ničila mi záda svými nehty. Měla vůbec nějaké, když jsme tancovali? Nekoukal jsem jí spíš jen na kozy, že mi unikaly detaily? Možné to je.
Krev z očí se mísila v našich ústech. Byla teplá a dost jsem se divil, že mě ta chuť vzrušuje. Polykal jsem ji plnými doušky. Hřála mi prochlazený krk, který mi dotyčná svírala ledovýma rukama. Nemohl jsem ji zahřát. Ať jsem ji mačkal, jak jsem chtěl.
Najednou mě odrazila na polštáře, otevřel jsem oči právě v čas, abych byl svědkem té nejkrvavější kundičky, co jsem kdy spatřil. Klečela nade mnou a chystala se mi posadit na obličej. Po stehnech jí teklo tolik krve, jako bych ji podřízl hrdlo! Sakra, já ale nevěděl, že má své dny! Sakra!
Než jsem ji stačil schodit, bylo pozdě, posadila se. Přicucla se k mým ústům, sevřela mezi stehny a já musel začít lízat. Jinak to nešlo. Zavřel jsem oči.
Její krev chutnala železovitě – stejně jako její krvavé slzy -, ale takhle zezpoda se mísila s rybím došmakem a něčím kořeněným. Kdyby to nebyla krev, řekl bych, že jde opravdu o ženské šťávy. A nebo se můžu plést – nikdy jsem nelízal ženskou, která má menzes. Na to jsem neměl odvahu.
Křičela rozkoší. Já se dusil, ale nepřestával jsem. Jazykem jsem kmital sem a tam. Snažil jsem se dělat svou práci a nemyslet na krev, co mi stékala po bradě, na krk a ramena.
Objala mi rukou penis a lehce se zaklonila. Začala ho hňácat, mačkat, zlobit. Zimní dlaně se ukázaly jako výborná věc. Smažil jsem se ve vlastním potu a její krvi, ale cítil jsem vzrušení jako nikdy.
Začala dýchat rychleji. Nastavil jsem kmitání jazykem na nejrychlejší otáčky. Její rytmus s rukou se také zrychlil. Hýkal jsem jí do kundy. Nemohl jsem dýchat. Ale chtěl jsem to. Chtěl jsem, aby mačkala dál, aby se udělala, i kdybych měl chcípnout.
Drtila mě stehny. Kříčela, že chce víc. Že nemám přestat. Nedokázal bych přestat. A ani jsem nechtěl.
Vyjekla, až to muselo být slyšet o čtyři ulice dál. Ještě že jsme nechali otevřené okno, co?
Zaklonila se v křeči. Její tělo sebou začalo cukat a já se začal dávit. Ona mi vyskříkla do krku! Vyejukovala se mi do úst! Krví!
Někde jsem v sobě vzal tu sílu a schodil ji ze sebe. Padla na postel do polohy dítěte. Byla celá od krve. Postel vypadala jako po zákroku nějakého masového vraha. Cítil jsem se ponížený, ale neskutečně vzrušený. Když může ona, tak já taky.
Jednou rukou jsem ji přetočil na břicho. Byla pořád v orgasmickém šoku, takže se nebránila. Roztáhl jsem ji nohy a vrazil do té krvavé, ale přitom teplé a pulzující kundy penis. Byla pevná jako panna, sevřená jako žádná jiná. Musel jsem se kousnout do rtu, abych se neudělal při prvním zásunu.
Pokračoval jsem. Křičel jsem jako zvíře. V té krvi jsme čvachtali jako vodníci v rybníce. Připadal jsem si jako upír. Vlad Drákula, co si vyšukává svou děvku. A najednou jsem prozřel – studená, let nocí, síla jejích stehen a vlastně síla všeobecně, pohyby, které jsem nestačil zachytit pohledem a krev, která jí tekla místo slz, šťáv a slin – ona byla upír!
Zase začala křičet.
,,Šukej rychleji a hlouběji! Prosím!“ Její dominantní hlas se ztratil. Byla lapena v mém proudu šukání. Chtěla, abych ji udělal znovu. Stahovala. Měla pevné svaly v kundě, že mi chvilku v hlavě proběhla myšlenka, že mi ho urve, pokud bude stahovat dál, ale....
Ale co – chci to! Chci umřít při šukání s upírkou! Penisu to taky nevadilo. Moje mužské ego si užívalo, když chcípnu, tak chcípnu. Po tomhle sexu půjdu rád do nebe.
Dával jsem jí to, co chtěla. To, co si vykřikovala. Blížilo se i mé vyvrcholení. Pulzovalo mi celé tělo. Dostával jsem křeče do lýtek. Musel jsem to ukončit.
,,Jooo!“
,,Jooo!“ křičeli jsme oba naráz. Dostala plnou dávku. Moje tělo si oddechlo. Penis by si mohl zapálit cigaretu vítězství. Svalil jsem se vedle ní jako podťatý strom.
Mozek začal pracovat pomalu, ale jistě. Podařilo se mi sbalit upírku a zatím mě ještě nezakousla.
,,Nebude – nebude ti chybět ta krev, kterou jsi … vypustila z těla?“snažil jsem se poskládat větu, aby dávala smysl. Přetočil jsem se na bok, abych se jí podíval do očí. Krev už se jí začínala osychat na obličejí a jemně opadávat.
Oči barvy diskokoulí se vrátily. Pousmála se a vycenila přitom zuby. Zahlédl jsem tesáky, ale vypadala strašně roztomile. Na to, že je to Noční tvor, ze kterého by měl jít respekt, působila strašně dětinsky a jemně.
,,Ne, nebude. Nemám žízeň...,“najednou se jí úsměv z tváře vytratil, překryla si oči dlaněmi od krve a začala brečet. Propukla v nejskutečně hlučný pláč.
Asi deset sekund jsem na ni koukal s otevřenou pusou. Její malé tělíčko nadskakovalo a cukalo sebou jako při šoku. Zpoza rukou propadávaly další kapky krve. Natáhl jsem ruku k jejímu rameni.
,,Co se děje? Proč brečíš? Nebude se tatínek Drákula zlobit, že jsi se mnou šukala?“ Nic lepšího mě nenapadlo. Nafackoval bych si, že vtipkuji v tu nejhorší chvíli. Ale jak jinak ukonejšít ženu, která brečí? Humorem!
Jen se zasmála mezi vzlyky a lehce roztáhla prsty, aby mi ukázala rudé oči. ,,Ne, papa Drákula to přežije. Sám šuká dost lidských stvoření, ale - ,“
,Ano, takže jsem šukal Drákulovu dceru, ha!´pomyslel jsem si.
,, Ale – ještě nikdo mě takhle skvěle neudělal! Dokonce bych řekla, že i cítím, jak mi buší srdce, i když vím, že to nejde. Já -,“
Rozesmál jsem se. Nemohl jsem přestat. Já se bál, že se něco stalo a ona se rozbrečela kvůli tomu, že měla dobrý sex! Bože, co to s těmi upíry je?
,,To se mi směješ?“zavrčela. Zadíval jsem se na ní. Ale nemohl se stejně přestat smát. Otíral jsem si slzy a chtěl se nadechnout. Vše ji vysvětlit, ale nemohl jsem se z toho smíchu dostat. Máchal jsem i rukama, aby počkala než to vysvětlím, ale teplota v místnosti se snížila.
Na bod mrazu.
Její vztek byl hmatatelný. Vznesla se do vzduchu. ,,Ty se mi směješ? Směješ se mi, že brečím kvůli dobrému sexu?!“
Nutil jsem své tělo a hlasivky, abych se přestal smát, ale já prostě nemohl!
,,Ty zasraný kreténe!“vycenila tesáky. Roztáhla ruce, nehty se jí proměnily v dlouhé drápy a sekla po mě. Slyšel jsem, jak mi natrhla kůži na krku. Přesekla mi hlasivky.
Dusil jsem se vlastní krví. Snažil jsem se pochytat krev a vrátit ji zpět. Zastavit krvácení, ale...
ještě než zemřu zaslechnu: ,,Sakra! Proč jsem tak citlivá a vztahovačná, když mám menzes? Zase jsem ho nenechala domluvit! To už se mi stalo podruhé tenhle měsíc!“