Eva a Terka zůstaly doma samy. Maminka
odešla, jak sama řekla: ,,Jen na cigáro.“, ale jak bylo oběma
jasné, nepřijde dříve než po půlnoci, to tedy pro dvě malé
slečny znamenalo, že si doma můžou dělat, co chtějí!
,,Jééé, Terko, podej mi ještě tu
čokoládu! Já na ni nedosáhnu!“snažila se vyskočit malá
copatá Eva k nejvyšší polici v ledničce, kam před ní mamka
schovávala čokoládu. Terka se jen pousmála, odhodila ovladač od
televize, ke kterému se hned přihnal jejich mohutný kocour Ceasar,
aby zkontroloval, zda tam nezbyl kus nějakého jídla a přešla do
kuchyně. Poodstrčila nedočkavou mladší sestru od ledničky a s
vytáhnutím se na špičky si přitáhla čokoládu blíž, sevřela
ji v dlani a sundala z police. Hned ji podala vesele poskakující
sestře.
,,Občas se vyplatí být tou starší
a vyšší!“uchechtne se Terka a ledničku zavře.
Evka se pustí do čokolády, ale ještě
stihne mezi žvýkáním procedit skrze čokoládové zuby: ,,Ale jen
o rok starší a výškou tě brzo dorostu, abys věděla!“
Odbyla dvanáctá hodina a mamka pořád
nikde. Evka stále plna energie, kdo by taky nebyl, kdyby snědl
celou tabulku čokolády, poskakovala kolem televize a naháněla
Ceasara, který se jejím napadením zatím stále vyhýbal.
Terku už televize nebavila. Doufala,
že narazí kolem půlnoci na nějaký pěkný horor, kterým by svou
mladší sestru vyděsila, ale zrovna dnešní den si televizní
stanice naplánovali fůru jiných blbostí. Jen horor žádný! Jaká
smůla!
Ceasar přeběhl kolem Terky nohou do
chodby a zamířil směrem k pokojíku, kde obě sestry spí. Evka se
za ním chtěla rozběhnout, ale Terce se podařilo zachytit sestru
za lem žlutého pyžama a zastavit.
,,Co je?“
,,Už bych tady neběhala, nebo na nás
přijdou sousedi. A mamka bude mít průser.“
,,A co mám dělat jiného? Ty koukáš
na televizi a nehraješ si se mnou!“dupne jednou nožkou naštvaně
do země.
Terka se lehce pousměje. ,,A co si
vlézt do postele a já bych ti povídala nějaké strašidelné
historky? Mamka tu není, takže se můžeme strašit!“
Evce se rozzáří oči jako nikdy
předtím. ,,Tak jo! Budeme se bát!“
,,Supr, tak si běž lehnout do
postele, já přinesu baterku – budeme si svítit jen
baterkou!“ukáže rukou k pokojíku Terka. Mladší sestra neváhá
a rozběhne se do pokoje.
Terka vypne televizi, zhasne v obýváku,
v chodbě zabočí do prvních dveří nalevo, kde odpočívá pračka
a natáhne se pro kovovou baterku. Hned ji vyzkouší. Postíví
směrem k pokojíku, který je po levé straně od vchodových dveří.
Málem upadne v šoku na zem! Ceasar tam sedí rozplácnutý na
koberci, pohled upřený do rozsvíceného pokojíku, odkud se ozývá
Evky poskakování po posteli, uši sklopené a ocas připravený v
pohotovostním módu.
Takhle se leknout kočky! S čím si
tam asi Evka hraje, že tam Ceasar tak podivně zírá?
Udělá dva kroky ke kocourovi a chce
ho malinko šťouchnout palcem u nohy, aby se probudil, ale Ceasar
prudce zasyčí, proběhne jí kolem nohou a zmizí někde v obýváku.
,,Cos mu provedla?“svítí za ním do
chodby Terka. Evka, které se nepodařilo rozbít postele, se jen
posadí a pokrčí rameny: ,,Nic, jen koukal pod postel. Tak pojď
povídat! Nebo dorazí mamka a už se nebudeme moci bát!“
Terka se jen zle pousměje. Vstoupí do
pokoje, zavře za sebou dveře, zhasne a posadí se do tureckého
sedu vedle Evky. ,,Říkáš, že se Ceasar díval pod postel?“
Evka přikývne a pomalu se začne
rozhlížet po dlouhých stínech v pokojíčku. Terka jí do dlaně
položí rozsvícenou baterku.
,,Aby sis mohla svítit tam, kde se ti
ty stíny nebudou zdát.“
,,Děkuju. A proč jsi se ptala na tu
pod postel?“
,,Nikdy jsi neslyšela o strašidlech,
která žijou pod postelí?“
,,Slyšela, ale v animáčích je to
vždycky jen nějaká taška, která je tam schovaná, plná
haraburdí a když skáčeš na posteli, začnou se ty věci uvnitř
hýbat.“vysvětlí velmi zkušeně Evka. Terka se pousměje. Je
dobře, že mají obě takové to logické myšlení a že se
nenechají jen tak vylekat!
,,To je sice pravda. Ale nepamatuješ
si, jak jsme si četly, že když se kočka dívá upřeně do
jednoho místa, že je pravděpodobně možné, že se tam dívá na
něco, co my lidi nevidíme?“
Evka lehce ztuhne a posvítí k okraji
postele. ,,Jak to myslíš?“
,,No, říká se, že kočky mají
speciální oči, které vidí věci, které lidské oko neprokoukne.
Jako například duchy a nebo strašidla.“ Terka se uvnitř směje.
Někdy je dobré si některé informace přimyslet, aby to dodalo
atmosféře kapku děsu.
,,Takže chceš říct, že máme pod
postelí strašidlo?“polkne Evka na sucho. Terka jen pokrčí
rameny. ,,Nejsem si jistá.“
,,Co dělají strašidla pod
postelí?“přesune se Evka pomaličku s baterkou sevřenou v obou
rukách na okraj postele.
,,Jsou různá strašidla z pod
postele.“Terka se poškrábe na bradě, aby zapojila trochu své
fantazie. ,,Máš démonická strašidla, která se ukrývají ve
stínech a prachu postele, ale když přijde tma, vylezou a skáčou
ze stínu do stínu, aby si protáhly své dlouhé nehmotné nohy.
Tyhle strašidla nejsou nebezpečné. Jsou to jen černé opary.“
,,A – a která jsou
nebezpečná?“posvítí si Evka rychle do jednoho stinného kouta
pokoje, kde se jí to nezdálo.
Terka se skoro klepe blahem! Takhle
vystrašenou svou sestru dlouho neviděla! ,,Nebezpečná jsou ta,
která žerou lidské maso.“
,,Ale ty tu nemáme, ne?“otočí se
ke své starší sestře s vyděšeným pohledem a světlem
klepajícím se v dlaních.
,,Nevím. Ale řekla bych, že tu něco
je. Vem si, kolikrát už jsi se probudila bez deky, kterou jsi našla
na zemi vedle postele? Nebo kolikrát ti přijde, že ti někdo
přejede něčím studeným po noze pod peřinou?“
Evka se roztřeseně zadívá na konec
postele. Odsune se trochu stranou od okraje ze strachu, že by
přepadla. ,,Chceš říct, že to dělá to strašidlo?“
,,Ano. Z peřiny, kterou z tebe stáhne,
ochutnává starou opadanou kůži z tvého těla, aby poznalo, zda
mu z tvého masa bude špatně a nebo ne. A když mu chutnáš, začne
svýma dlouhýma rukama nahmatávat, jak silné nohy máš, aby
poznalo, kolik masa na sobě vlastně máš a zda mu budeš stačit
jako večeře.“ Evky oči jsou doširoka roztažené, plné strachu
a děsu. Terka se cítí spokojeně. Sice ji někde uvniřt hlodá
svědomí, proč ji takhle děsí, ale zase – někdy je potřeba
mladší sourozence trochu vyděsit. Navíc má Terka všude po těle
též husí kůži – to vymýšlení jí jde tak dobře, že se
sama decentně bojí!
Evka si přejede rukou po noze. ,,Včera
mi – mi přišlo, že mě někdo hladí po noze, Terko! Co když
mě chce dnes sníst?!“ Evka se tváří tak vyděšeně, že si
Terka všimne slz, které má v očích. Je na čase tuhle hru o
strašení ukončit.
,,Ale no tak, ségra, ty jsi tak
hubená, že by se z tebe nenajedlo!“šťouchne do ni sevřenou
pěstí Terka, aby ti trochu uklidnila. Zase nechce, aby ji ségra
budila celou noc, že nemůže spát!
,,Takže se nemusím bát?“
,,Rozhodně se nemusíš bát, Evko!
Ještě by z tebe ta příšera měla bolení břicha a pak se musela
pustit do mě!“začne svou ségru lochtat, aby jí zbavila toho
vyděšeného obličeje. Evka se začne bránit, ale nedokáže se
přestat smát. Pomalu se přesouvá na hranu postele, občas Terka
slízne kopanec do boku či obličeje, ale za ten úsměv na Evky
tváři to snese. Neměla ji tak děsit.
Najednou Terce přejede po zádech husí
kůže. Lehce se pootočí za sebe a -
BUUUM!
Terka vykřikne, vrazí nohou do Evky
boku a schodí jí na zem z postele. Baterka dopadne těsně vedle
Evky hlavy. Ceasar, který vrazil do dveří celým svým tělem,
prudce začne škrábat na dveře a neskutečně prskat. Jako by se
snažil dostat dovnitř.
,,Co je?!“vyjekne Terka a pomalu se
přesune na posteli směrem ke dveřím, aby pustila Ceasara dovnitř.
Většinou si takhle říkal o vstup. Ale nikdy nesyčel. Sleze z
postele a natáhne se po klice.
,,Terko?“ozve se za jejími zády
špitání Evky. Terky ruka ztuhne na klice. Podívá se dolů, aby
si všimla, jak paprsek baterky prosakuje skrze tašky pod postelí a
osvěcuje kus Ceasara, který se stále snaží proškrábat dovnitř
a část jejích nohou.
,,Co je?“špitne na oplátku Terka
roztřeseně.
,,Tady něco je...,“šeptá Evka.
Světlo baterky se roztřešeně klepe. Terka se pootočí. ,,Není
možné, aby tam něco bylo, Evko. Já si to vymyslela.“
,,Ale na mě se kouká něco s dlouhými
černými zuby...,“
Terce po zádech vyraší pot. Pomalu
udělá krok, aby nebyla slyšet, vyhýbaje se všem rozvrzaným
prknům na zemi. Nesmí promluvit. Pokud tam opravdu něco je, nesmí
vědět, kde právě je. Ceasarovo škrábání na dveře neustává.
,,Já se bojím, Terko.“fňukne Evka
a začne popotahovat. Terka přejde konečně k hraně postele, aby
na svou sestru viděla. Leží tam na břiše, baterku pod tělem
svítící, leč klepající, oči naběhlé slzami, tvář
nepříjemně bledou, hypnotizující něco pod postelí. Konečně
si mě všimne a prudce na mě otočí hlavu. ,,Pomoz mi. Pros -,“
V tu samou chvíli se zpod postele
vynoří dvě černorudé ruce zakončené obrovskými drápy,
zaseknout se do ramen Evky a s křikem ji stáhnou pod postel.
Baterku to vcucne s ní. Pokoj potemní. Ozve se Evky bolestivý
výkřik a následně trhání, žvýkání a srkání. Terka se
chytne za ústa a se slzami v očích padne na zem do koberce.
Vždyť to bylo vymyšlené! To nemůže
být pravda.
,,Evkooo, nee....,“brečí si cukavě
do dlaní neschopná pohybu. Zvuky zpod postele nepřestávají.
Terka zaslechne, jak si strašidlo utrhne kus kosti. Ten zvuk se nedá
splést.
Najednou se ve vchodových dveřích
ozve zařinčení klíče, chodba se rozsvítí a mamka vstoupí do
bytu. ,,Ahoj – sakra! Ceasare, ty zmetku! Kam běžíš! Vrať
se!“křikne na Cesara, který proběhl kolem jejích nohou rovnou
na chodbu.
,,Terko, Evko, pojďte mi pomoci chytit
toho blba!“
Terka najednou prozře. Zvuky hostiny
zpod postele ztichnou. Musí se odtud rychle dostat! Vyskočí na
nohy, které jsou stále jako z gumy, a vyběhne směrem ke dveřím.
,,Mami!“vyjekne Terka a v tu samou
chvíli zaslechne šustění věcí pod postelí. Její achilové
paty protne bolest a najednou vidí a cítí, jak padá k zemi. Tvrdě
se udeří o koberec.
,,Terko, co?“sáhne mamka po klice a
Terka vidí, jak se natahuje po klice z druhé strany. Něco ji
chytne za bolavé nohy a ona se otočí. Dívá se na prořezené
achilovky, které jí svírají černé ruce s krvavými fleky a
drápy a následně se zadívá do obličeje té zkrvavené potvory s
mnoha černými zuby dlouhými jako kuchyňské nože. Všimne si
kousku Evky žlutého pyžama, které se té potvoře zaseklo mezi
zuby.
,,Ta hubená mi nestačila!“procedí
příšera a vtáhne Terku pod postel. Ta naposledy ve svém životě
vykřikne.