pátek 2. června 2017

Noční návštěva

Eva a Terka zůstaly doma samy. Maminka odešla, jak sama řekla: ,,Jen na cigáro.“, ale jak bylo oběma jasné, nepřijde dříve než po půlnoci, to tedy pro dvě malé slečny znamenalo, že si doma můžou dělat, co chtějí!
,,Jééé, Terko, podej mi ještě tu čokoládu! Já na ni nedosáhnu!“snažila se vyskočit malá copatá Eva k nejvyšší polici v ledničce, kam před ní mamka schovávala čokoládu. Terka se jen pousmála, odhodila ovladač od televize, ke kterému se hned přihnal jejich mohutný kocour Ceasar, aby zkontroloval, zda tam nezbyl kus nějakého jídla a přešla do kuchyně. Poodstrčila nedočkavou mladší sestru od ledničky a s vytáhnutím se na špičky si přitáhla čokoládu blíž, sevřela ji v dlani a sundala z police. Hned ji podala vesele poskakující sestře.
,,Občas se vyplatí být tou starší a vyšší!“uchechtne se Terka a ledničku zavře.
Evka se pustí do čokolády, ale ještě stihne mezi žvýkáním procedit skrze čokoládové zuby: ,,Ale jen o rok starší a výškou tě brzo dorostu, abys věděla!“

Odbyla dvanáctá hodina a mamka pořád nikde. Evka stále plna energie, kdo by taky nebyl, kdyby snědl celou tabulku čokolády, poskakovala kolem televize a naháněla Ceasara, který se jejím napadením zatím stále vyhýbal.
Terku už televize nebavila. Doufala, že narazí kolem půlnoci na nějaký pěkný horor, kterým by svou mladší sestru vyděsila, ale zrovna dnešní den si televizní stanice naplánovali fůru jiných blbostí. Jen horor žádný! Jaká smůla!
Ceasar přeběhl kolem Terky nohou do chodby a zamířil směrem k pokojíku, kde obě sestry spí. Evka se za ním chtěla rozběhnout, ale Terce se podařilo zachytit sestru za lem žlutého pyžama a zastavit.
,,Co je?“
,,Už bych tady neběhala, nebo na nás přijdou sousedi. A mamka bude mít průser.“
,,A co mám dělat jiného? Ty koukáš na televizi a nehraješ si se mnou!“dupne jednou nožkou naštvaně do země.
Terka se lehce pousměje. ,,A co si vlézt do postele a já bych ti povídala nějaké strašidelné historky? Mamka tu není, takže se můžeme strašit!“
Evce se rozzáří oči jako nikdy předtím. ,,Tak jo! Budeme se bát!“
,,Supr, tak si běž lehnout do postele, já přinesu baterku – budeme si svítit jen baterkou!“ukáže rukou k pokojíku Terka. Mladší sestra neváhá a rozběhne se do pokoje.
Terka vypne televizi, zhasne v obýváku, v chodbě zabočí do prvních dveří nalevo, kde odpočívá pračka a natáhne se pro kovovou baterku. Hned ji vyzkouší. Postíví směrem k pokojíku, který je po levé straně od vchodových dveří. Málem upadne v šoku na zem! Ceasar tam sedí rozplácnutý na koberci, pohled upřený do rozsvíceného pokojíku, odkud se ozývá Evky poskakování po posteli, uši sklopené a ocas připravený v pohotovostním módu.
Takhle se leknout kočky! S čím si tam asi Evka hraje, že tam Ceasar tak podivně zírá?
Udělá dva kroky ke kocourovi a chce ho malinko šťouchnout palcem u nohy, aby se probudil, ale Ceasar prudce zasyčí, proběhne jí kolem nohou a zmizí někde v obýváku.
,,Cos mu provedla?“svítí za ním do chodby Terka. Evka, které se nepodařilo rozbít postele, se jen posadí a pokrčí rameny: ,,Nic, jen koukal pod postel. Tak pojď povídat! Nebo dorazí mamka a už se nebudeme moci bát!“
Terka se jen zle pousměje. Vstoupí do pokoje, zavře za sebou dveře, zhasne a posadí se do tureckého sedu vedle Evky. ,,Říkáš, že se Ceasar díval pod postel?“
Evka přikývne a pomalu se začne rozhlížet po dlouhých stínech v pokojíčku. Terka jí do dlaně položí rozsvícenou baterku.
,,Aby sis mohla svítit tam, kde se ti ty stíny nebudou zdát.“
,,Děkuju. A proč jsi se ptala na tu pod postel?“
,,Nikdy jsi neslyšela o strašidlech, která žijou pod postelí?“
,,Slyšela, ale v animáčích je to vždycky jen nějaká taška, která je tam schovaná, plná haraburdí a když skáčeš na posteli, začnou se ty věci uvnitř hýbat.“vysvětlí velmi zkušeně Evka. Terka se pousměje. Je dobře, že mají obě takové to logické myšlení a že se nenechají jen tak vylekat!
,,To je sice pravda. Ale nepamatuješ si, jak jsme si četly, že když se kočka dívá upřeně do jednoho místa, že je pravděpodobně možné, že se tam dívá na něco, co my lidi nevidíme?“
Evka lehce ztuhne a posvítí k okraji postele. ,,Jak to myslíš?“
,,No, říká se, že kočky mají speciální oči, které vidí věci, které lidské oko neprokoukne. Jako například duchy a nebo strašidla.“ Terka se uvnitř směje. Někdy je dobré si některé informace přimyslet, aby to dodalo atmosféře kapku děsu.
,,Takže chceš říct, že máme pod postelí strašidlo?“polkne Evka na sucho. Terka jen pokrčí rameny. ,,Nejsem si jistá.“
,,Co dělají strašidla pod postelí?“přesune se Evka pomaličku s baterkou sevřenou v obou rukách na okraj postele.
,,Jsou různá strašidla z pod postele.“Terka se poškrábe na bradě, aby zapojila trochu své fantazie. ,,Máš démonická strašidla, která se ukrývají ve stínech a prachu postele, ale když přijde tma, vylezou a skáčou ze stínu do stínu, aby si protáhly své dlouhé nehmotné nohy. Tyhle strašidla nejsou nebezpečné. Jsou to jen černé opary.“
,,A – a která jsou nebezpečná?“posvítí si Evka rychle do jednoho stinného kouta pokoje, kde se jí to nezdálo.
Terka se skoro klepe blahem! Takhle vystrašenou svou sestru dlouho neviděla! ,,Nebezpečná jsou ta, která žerou lidské maso.“
,,Ale ty tu nemáme, ne?“otočí se ke své starší sestře s vyděšeným pohledem a světlem klepajícím se v dlaních.
,,Nevím. Ale řekla bych, že tu něco je. Vem si, kolikrát už jsi se probudila bez deky, kterou jsi našla na zemi vedle postele? Nebo kolikrát ti přijde, že ti někdo přejede něčím studeným po noze pod peřinou?“
Evka se roztřeseně zadívá na konec postele. Odsune se trochu stranou od okraje ze strachu, že by přepadla. ,,Chceš říct, že to dělá to strašidlo?“
,,Ano. Z peřiny, kterou z tebe stáhne, ochutnává starou opadanou kůži z tvého těla, aby poznalo, zda mu z tvého masa bude špatně a nebo ne. A když mu chutnáš, začne svýma dlouhýma rukama nahmatávat, jak silné nohy máš, aby poznalo, kolik masa na sobě vlastně máš a zda mu budeš stačit jako večeře.“ Evky oči jsou doširoka roztažené, plné strachu a děsu. Terka se cítí spokojeně. Sice ji někde uvniřt hlodá svědomí, proč ji takhle děsí, ale zase – někdy je potřeba mladší sourozence trochu vyděsit. Navíc má Terka všude po těle též husí kůži – to vymýšlení jí jde tak dobře, že se sama decentně bojí!
Evka si přejede rukou po noze. ,,Včera mi – mi přišlo, že mě někdo hladí po noze, Terko! Co když mě chce dnes sníst?!“ Evka se tváří tak vyděšeně, že si Terka všimne slz, které má v očích. Je na čase tuhle hru o strašení ukončit.
,,Ale no tak, ségra, ty jsi tak hubená, že by se z tebe nenajedlo!“šťouchne do ni sevřenou pěstí Terka, aby ti trochu uklidnila. Zase nechce, aby ji ségra budila celou noc, že nemůže spát!
,,Takže se nemusím bát?“
,,Rozhodně se nemusíš bát, Evko! Ještě by z tebe ta příšera měla bolení břicha a pak se musela pustit do mě!“začne svou ségru lochtat, aby jí zbavila toho vyděšeného obličeje. Evka se začne bránit, ale nedokáže se přestat smát. Pomalu se přesouvá na hranu postele, občas Terka slízne kopanec do boku či obličeje, ale za ten úsměv na Evky tváři to snese. Neměla ji tak děsit.
Najednou Terce přejede po zádech husí kůže. Lehce se pootočí za sebe a -
BUUUM!
Terka vykřikne, vrazí nohou do Evky boku a schodí jí na zem z postele. Baterka dopadne těsně vedle Evky hlavy. Ceasar, který vrazil do dveří celým svým tělem, prudce začne škrábat na dveře a neskutečně prskat. Jako by se snažil dostat dovnitř.
,,Co je?!“vyjekne Terka a pomalu se přesune na posteli směrem ke dveřím, aby pustila Ceasara dovnitř. Většinou si takhle říkal o vstup. Ale nikdy nesyčel. Sleze z postele a natáhne se po klice.
,,Terko?“ozve se za jejími zády špitání Evky. Terky ruka ztuhne na klice. Podívá se dolů, aby si všimla, jak paprsek baterky prosakuje skrze tašky pod postelí a osvěcuje kus Ceasara, který se stále snaží proškrábat dovnitř a část jejích nohou.
,,Co je?“špitne na oplátku Terka roztřeseně.
,,Tady něco je...,“šeptá Evka. Světlo baterky se roztřešeně klepe. Terka se pootočí. ,,Není možné, aby tam něco bylo, Evko. Já si to vymyslela.“
,,Ale na mě se kouká něco s dlouhými černými zuby...,“
Terce po zádech vyraší pot. Pomalu udělá krok, aby nebyla slyšet, vyhýbaje se všem rozvrzaným prknům na zemi. Nesmí promluvit. Pokud tam opravdu něco je, nesmí vědět, kde právě je. Ceasarovo škrábání na dveře neustává.
,,Já se bojím, Terko.“fňukne Evka a začne popotahovat. Terka přejde konečně k hraně postele, aby na svou sestru viděla. Leží tam na břiše, baterku pod tělem svítící, leč klepající, oči naběhlé slzami, tvář nepříjemně bledou, hypnotizující něco pod postelí. Konečně si mě všimne a prudce na mě otočí hlavu. ,,Pomoz mi. Pros -,“
V tu samou chvíli se zpod postele vynoří dvě černorudé ruce zakončené obrovskými drápy, zaseknout se do ramen Evky a s křikem ji stáhnou pod postel. Baterku to vcucne s ní. Pokoj potemní. Ozve se Evky bolestivý výkřik a následně trhání, žvýkání a srkání. Terka se chytne za ústa a se slzami v očích padne na zem do koberce.
Vždyť to bylo vymyšlené! To nemůže být pravda.
,,Evkooo, nee....,“brečí si cukavě do dlaní neschopná pohybu. Zvuky zpod postele nepřestávají. Terka zaslechne, jak si strašidlo utrhne kus kosti. Ten zvuk se nedá splést.
Najednou se ve vchodových dveřích ozve zařinčení klíče, chodba se rozsvítí a mamka vstoupí do bytu. ,,Ahoj – sakra! Ceasare, ty zmetku! Kam běžíš! Vrať se!“křikne na Cesara, který proběhl kolem jejích nohou rovnou na chodbu.
,,Terko, Evko, pojďte mi pomoci chytit toho blba!“
Terka najednou prozře. Zvuky hostiny zpod postele ztichnou. Musí se odtud rychle dostat! Vyskočí na nohy, které jsou stále jako z gumy, a vyběhne směrem ke dveřím.
,,Mami!“vyjekne Terka a v tu samou chvíli zaslechne šustění věcí pod postelí. Její achilové paty protne bolest a najednou vidí a cítí, jak padá k zemi. Tvrdě se udeří o koberec.
,,Terko, co?“sáhne mamka po klice a Terka vidí, jak se natahuje po klice z druhé strany. Něco ji chytne za bolavé nohy a ona se otočí. Dívá se na prořezené achilovky, které jí svírají černé ruce s krvavými fleky a drápy a následně se zadívá do obličeje té zkrvavené potvory s mnoha černými zuby dlouhými jako kuchyňské nože. Všimne si kousku Evky žlutého pyžama, které se té potvoře zaseklo mezi zuby.
,,Ta hubená mi nestačila!“procedí příšera a vtáhne Terku pod postel. Ta naposledy ve svém životě vykřikne.